Nedávná vyhledávání
Možnosti hledání
Tohle je hezký čtení, tenhle drop jde pod kůži všem, který maj podobný zkušenosti.
Já jsem v názorech na tohle celkem rozpolcenej. Ano, #alkohol je špatnej a víme to.
Když mi bylo 15+, alkohol jsme pili. Vlastně poměrně pravidelně 1-2x do měsíce. Po vzoru "koleje Yesterday" dal někdo dvacet, někdo stovku a šli jsme. Zažili první lásky, velký hádky, řešili průsery z rodin a v lese daleko od města u táboráku řešili, co vlastně s životem budem dělat.
Někdo (obvykle holky) měl velkej problém poznat míru, ale občas to přepálil každej a zbytek se tak staral. Vznikaly přátelství na celej život.
Alkohol narozdíl třeba od sportovních kroužků je levnej, píše příběhy a zároveň umí propíchnout sociální bubliny jako máloco jinýho. Chodil s náma kluk z gymplu, na 15 vypadající chytrá dvanáctka, kluk z komplikovaný rodiny i totální pitomci a právě jen a pouze díky tomu alkoholu tyhle skupiny dokázaly najít společnou řeč a psát svoje dospívání.
Já nevim, jestli mám problém s tím, že ty děcka (byť za 15+ už nepovažuju děcko) ten alkohol pijou. Mám asi jen obavu z míry.
Když to totiž vezmu podle sebe, tak mi s věkem chuť jít 1-2x měsíčně na pivo zmizela, ale ty vztahy fungujou dál - některý maj spolu děti, jiní už se stihli rozejít a jsou kamarádi. Z některých jsou trosky, ale vyhrabávaj se a z jiných jsou jen ty trosky.
Možná tuhle epizodu prostě potřebujem. Potřebujem dělat průsery, abychom našli sami sebe.
Anebo možná ne...
Pili jsme a budem. Jak jsem dospívala v alkoholovém oparu – stejně jako tolik jiných dětí u nás – Page Not Found
@schmaker Dalo by se to shrnout jako "Byl jsem mladistvý alkoholik".
Takhle alkohol, natož u mladistvých, prostě obhajovat nejde, protože prostě není pravda, že to, co popisuješ, by se bez něj nemohlo stát.
Společnost je alkoholem tak prolezlá a tak na něm závislá už celá staletí, že se bez něj nestane skoro nic. Ale není důvod, aby to takhle fungovalo - navíc bez alkoholu by při tom "získávání přátel" třeba ani nikdo neumřel. I těch trosek by třeba bylo míň.
Jaroslav Kraif napsal/a:
Dalo by se to shrnout jako "Byl jsem mladistvý alkoholik".
V mý definici je alkoholik člověk, co to nemá pod kontrolou. Podle mě jsme to pod kontrolou měli, byť je to škodlivý.
Jaroslav Kraif napsal/a:
Takhle alkohol, natož u mladistvých, prostě obhajovat nejde, protože prostě není pravda, že to, co popisuješ, by se bez něj nemohlo stát.
Pokud to chápeš jako obhajobu, chápeš to špatně. Hned na začátku píšu, že alkohol je špatnej, ale máloco umí propíchnout sociální bubliny tak, jako on.
Jaroslav Kraif napsal/a:
(...) navíc bez alkoholu by při tom "získávání přátel" třeba ani nikdo neumřel.
Jo, protože za ušetřený prachy našetří na nějakej zábavnej sport/motorku/whatever a zrakví se při něm
Jaroslav Kraif napsal/a:
I těch trosek by třeba bylo míň.
Jo, to asi jo.
@schmaker @scobra1cz Já nikdy pít neuměl. Obvykle jsem se velmi rychle zeblil a s věkem se to moc nezměnilo. Určitě by to šlo i bez alkoholu. Ale kolika holkám bych nedal pusu nemít s sebou na dece houbu? Kolik kamarádství by vydrželo, kdybychom si to nevyříkali u panáka? Kdo z kamarádů se tenkrát řezal, cpal antidepresivama, chtěl se co chvíli zabít? Jasně, chlast je sajrajt, ale při rozumném užití mi přijde míň škodlivý, než kolik umí člověk škodit sám sobě, když vypnout neumí.
@Unreed @schmaker Alkohol psychické problémy z dlouhodobého pohledu zhoršuje a rozhodně nefunguje jako prevence. Ostatně rozsáhlejší výskyt duševních poruch u dnešní generace bude mít na svědomí spíš nadměrná konzumace alkoholu jejich rodiči než nedostatečná konzumace jimi.
Vypnout a balit holky se dá i bez alkoholu. Když člověk neumí vypnout bez alkoholu, měl by navštívit adiktologa.
@scobra1cz @schmaker Neprodáváš ty náhodou rum? 
Je pravda, že jsem se pohyboval podle mě v dost zdravém prostředí, bez velkých patologií, v zásadě všichni moji středoškolští spolužáci vypadají, že v ničem vyloženě nejedou.
To, co jsem napsal je čistá pocitologie, samozřejmě se to dá vyhrotit, ale to pak k nikdy ke konsensu nedojdeme
@Unreed @schmaker Taky máme bar a taky jsem vyrůstal v blízkosti alkoholika. Takže celkem poznám, kdy se lidi snaží si pití racionalizovat.
Že někdo pil a přestal nebo ubral, je samozřejmě v pořádku. Ale fakt není dobrý to prezentovat jako "Udělej to taky tak, budeš mít lepší život." To je hrozně nebezpečný, protože nikdy nevíš, kdo to zvládne a kdo ne.
Používat alkohol jako pomoc v nepohodlných životních situacích, je jako se v sebeobraně střelit do nohy, abych odehnal útočníka.
@scobra1cz @schmaker Já žádnou bližší zkušenost s chlastem v rodině nemám, zato znám dost lidí, co zobou co nemají jinak než by měli a rozhodně dýl, než je zdrávo a předepsáno. Každej z nás je pak asi citlivej na něco jinýho.
Věřím, že někdy se zastavit a dát si skleničku a chvíli jen tak bejt, když má člověk pocit, že se něco sere, není řešení, ale může to pomoct se z toho tolik nesypat. Ale oba určitě mluvíme o úplně jiném "způsobu řešení" a v jiných objemech a frekvencích 